Historie Základní školy v Popůvkách
První škola v Popůvkách byla postavena nákladem vrchnosti na části panské zahrady, výuka započala r.1796. Učitelem byl až do jejího zániku pro malý počet žáků František Kaláb. Stála na místě dálničniho mostu v Chaloupkách.
Z nadace měl učitel plat 100 zlatých ročně a kromě toho mu platili žáci ze zámožnějších rodin 2 kr. a z chudších rodin 1 kr. týdně. Musel bezplatně muzicírovat o slavnostech v zámku spolu s ostatními učiteli panství a rovněž v troubském kostele. Po zrušení školy docházeli žáci do školy v Troubsku, kde byla r. 1838 postavena dvojtřídka a r. 1888 přistavěna třetí třída. Učitel v Troubsku dostával od každého sedláka z Popůvek 1/8 žita staromoravské míry a z každého školáka platil půlláník týdně 3 kr., čtvrtláník 3 kro za první dítě, za druhé I kr., za další po 0,5 kr., domkaři za první dítě 1,5 kr., za další po 0,5 kr. Na Tři krále platil každý usedlý učiteli ještě 8 kr.
Výstavba školy
Když se počet školou povinných dčtí pohyboval počátkem 20. století kolem 50 a troubská škola byla plně vytížena místními žáky, povolila C. a K. zemská školní rada r. 1907 vyškolení obce Popůvek ze školního obvodu Troubsko a spolu s okresním hejtmanstvím dali souhlas s výstavbou jednotřídní obecné školy v obci.
V lednu 1908 zakupuje obec pozemek od velkostatku a stavitel Josef Buček z Bosonoh v květnu zahajuje stavbu obsahující učírnu (třídu), kabinet a byt správce školy. Cena stavby byla 33 402 K. Po slavnostním vysvěcení 20. září je 22. září 1908 započato s výukou 48 zapsaných žáků osmi postupných ročníkú. Prvním správcem školy byl Jakub Doležal, dřívější troubský učitel. K dohledu nad výukou byla ustavena místní školní rada ve složení: 3 zástupci obce, zástupce velkostatku, kaplan a správce školy. Předsedou školní rady byl František Švestka.
Jednotřídní obecná škola Popůvky v roce 1908
Počet žáků se postupně zvětšoval, až v posledním roce války a potom r. 1920 bylo zapsáno k docházce 97, respektive 103 žáků. Od r. 1916 byla povolena odbočka (pro 45 žáků ve 12 lavicích) v tehdy neprovozované restauraci Vintrovna. Nutno dodat, že žáci byli často uvolňováni ze školní docházky na polní práce.
Školní rok trval od 15. září do 15. července až do roku 1920. Chudobným dětem byly dávány zdarma školní potřeby a půjčovány učebnice. Děvčata byla vyučována ručním pracem. Žáci se těšili na dny jmenin císaře a císařovny, protože bylo prázdno. Koncem roku bývaly veřejné zkoušky žáků a výstavky prací. Škola také nacvičovala divadelní představení. U školy byla zbudována studna a byl jí věnován pozemek pro štěpnici (ovocný sad) na Kopaninách.
Během první světové války chodili mnozí žáci do školy bosí, za nepohody v dřevěných sandálech. Na psaní se používalo břidlicových tabulek, pro nedostatek topiva se učilo v zimě jen v budově školy na směny, v roce 1917 byly topné prázdniny od poloviny listopadu až do ledna.
Ve prospěch války přispívaly děti sběrem stromového, jahodového a ostružinového listí na čaje, bukvic k přípravě oleje, zhotovováním papírových podešví a ponožek pro vojáky a v tzv. obětních dnech chodily po domech získávat peníze na válečné půjčky. Správce školy byl nucen sepisovat osevní plochy a organizovat ve škole i mimo ni sbírkové akce.
Největší potíže se školní docházkou byly s dětmi Kalabusovými z lomu Polačka u Kývalky, které mnohdy přišly do školy až k desáté hodině, později žily střídavě u sedláků s matkou.
Přístavba školy
Když byla roku 1923 zrušena pobočka jednotřídky v hostinci na Vintrovně, muselo se učit v těsných prostorách kabinetu (dnešní ředitelny), kam se vešly 4 lavice po 4 žácích, 2 další seděli mimo. Obec ještě splácela stavbu školy z r. 1908, pomáhá si z nedostatku peněz přirážkami k daním (až 655 %), uvažuje se o stavbě patra nad stávající učebnou, ale rozpočet od různých stavitelů je nad možnosti obce (145-160000 K). Během let nastupují slabé válečné ročníky, několik žáků dojíždí do měšťanky v Brně, povolení je ohroženo (pro zřízení 2. třídy předpisy stanovily 70 ! žáků, od r. 1932 60). Obec nespěchá s realizací přístavby.
Národní škola v Popůvkách v roce 1958
Výstavba nových domů v obci, a tím i zvyšující se počet obyvatel, vedly k tomu, že nakonec bylo rozhodnuto provést přístavbu na místě školní zahrady, což bylo rozhodnutí moudré. Stavba byla zadána staviteli Františku Slámovi z Brna, vlastní zednické a betonářské práce provedl František Čupera. Započato se stavbou bylo v září 1927 a do zimy již byla pod střechou a 8. září 1928 v ní bylo započato s výukou. Náklady stavby dosáhly 110 000 K.
Jakub Doležal, první správce školy, tajemník obce, šiřitel kultury, všestranná osobnost, odchází r. 1925 na školu do Troubska, v čele školy stojí po něm Vilém Vašulín, od r. 1928 Leopold Vondráček, rok Karel Kilian, v letech 1932-1936 Emanuel Hlinka, rok opět Karel Kilian, od r. 1937 František Haničinec.
Ve škole dochází ke změnám ve výuce. Tělocvik se stává od roku 1920 povinným předmětem, školní docházka končí na konci osmého roku školní docházky, ne dosažením 14 let, místo školdozorce je inspektor, i když je to pořád stejný člověk, ucitelé skládají slib věrnosti republice, je zrušen povinný celibát učitelek.
Ze školní kroniky se dovídáme o řadě oslav narozenin prezidenta T. G. Masaryka a výročí vzniku republiky, ale též o sehraných divadelních představeních, o změně délky školního roku podle dnešní praxe, o půjčování učebnic chudým dětem např. r. 1924 47 žákům. Zápis z r. 1922 konstatuje, že mnohé matky neposílají dívky do školy ajiž 10 leté musí kopati na vinohradě, okopávati řepu či brambory, chodit kozám na trávu. Přípisy upozorňuji, aby mládež byla chráněna projevů náboženské, národní a politické nesnášenlivosti.
2. ll. 1919 byly na počest vzniku samostatného státu vysázeny u školy "lípy Svobody". Strom stojící na školní zahradě musel být při přístavbě školy pokácen.
V roce 1946 byla škola opravena, do tříd zaveden rozvod elektrického proudu, vestavěné skříně umožnily lepší uložení pomůcek, píše se na listové tabule, škola má i promítací aparát na 16 mm film, který jí daroval popůvský rodák z Prahy František Švestka. Ředitelem školy od r. 1945 do r. 1950 je Jan Plaisner, v letech 1950-1962 František Koudelka.
Na základní škole je po Frant. Koudelkovi ředitelem od r. 1962 Jan Přivřel, učitelem na zdejší škole byl řadu let místní občan Čeněk Skoumal (do r. 1953). Počet žáků se v padesátých letech pohyboval mezi 50-60, v šedesátých mírně poklesl pod 50, v první půli sedmdesátých let byl jen kolem 40.
Mimo vlastní výuku se žáci podíleli na různých sběrových akcích a na kulturních vystoupeních. Sdruženi rodičů a přátel školy pomáhalo při modernizaci budovy, pro žáky zajišťovalo zimní pobyty na horách, bohatou náplň oslav Mezinárodního dne dětí i třídní výlety. Finanční zdroje na tuto činnost, která byla jedna z nejlepších na celém okrese, získávalo sběrem odpadových surovin, sklizní švestek, pořádáním zábav. V roce 1965 byla z bytu ředitele školy upravena menší tělocvična. Tělocvičnu využívá též jednota Sokol.
Škola prochází různými stavebními úpravami, mění se vybavení nábytkem i učebními pomůckami, Staré lavice s odklápěcí deskou jsou nahrazeny kovovými pro dva žáky, do tříd je zaveden vodovod, průčelí dostalo nová okna, odstraněna je předzahrádka a přemístěn i v ní stojící kamenný kříž, učebny dostávají parketovou podlahu.
Dlouholetou ředitelkou mateřské školy je Stanislava Jedličková (1971 -1985), patronem školy je Státní statek Brno, který dotuje školu dary a umožňuje dětem pobyty ve svém rekreačním středisku na Vysočině. Ve sklepních prostorách mateřské školy je řadu let sklad učebních pomůcek pro celý okres a odtud jsou distribuovány na jednotlivé školy.
Jan Přivřel Stanislava Jedličková
Od r. 1977 je základní škola jen pro 4 ročníky, tím se snížil celkový počet žáků až na 36 ve škol. roce 1990/91, v mateřské škole pak na 16 dětí. Projevuje se důsledek nízké porodnosti a stěhování mladých rodin do brněnských sídlišť. Žáci dojíždějí na plavecký výcvik, řadu let zajišťuje rodičovské sdružení pobyt dětí v zimě na horách. Ředitel školy Jan Přivřel je okresním metodikem při zavádění nové výchovně vzdělávací soustavy. Po jeho odchodu do důchodu je ředitelkou školy Libuše Raabová.
Úbytek počtu dětí našel svůj odraz v tom, že mateřská škola má od roku 1993 pouze dopolední provoz, zrušena je školní jídelna, na základní škole zůstala pouze jedna třída, která byla organizačně přičleněna ke střelické škole. Hrozilo uzavření škol z důvodu finanční náročnosti na platy zaměstnanců a rovněž provozní náklady neúměrně zatěžovaly obecní rozpočet.
Roku 1994 jednání zástupců obce a školského úřadu dospělo k řešení integrace obou škol pod jedno ředitelství a umístění v jedné budově s výukou žáků prvních tří ročníků v jedné třídě. Souhlas dalo přímo ministerstvo školství. Technickým předpokladem spojení škol byla rekonstrukce budovy základní školy, spočívající ve zřízení samostatného vchodu a sociálního zařízení pro předškolní děti, ve výměně dveří, rekonstrukci vodoinstalace a odpadů, opravě fasády, nové dlažby před školou - vše ve výši 1,2 mil. Kč.
Budova mateřské školy byla zprvu pronajata firmě Classic za 20 000 Kč měsíčně, ta zde činnost ani nezačala, za nájem dluží, po výpovědi je novým nájemcem firma Krones, výroba čalouněného nábytku.
V základní škole byl opraven dvorní přístavek, zbudováno hřiště pro děti mateřské školy, zakoupeny nové lavice, vyměněna tabule za moderní.
Ve funkcích ředitelek se vystřídaly po M. Raabové Marie Wittichová (1991-1993) a po ní Jarmila Hložková. V současnosti je ředitelem Základní školy Popůvky Mgr. Petr Jalový. V mateřské škole po Veronice Koukalové (1987-1994) byla poslední ředitelkou Marta Šviháková.
V sobotu 23. září 2008 proběhlo setkání ke stému výročí založení Základní školy Popůvky. Byla vydána upomínková publikace, která je dílem pana Mg. Josefa Střechy. V roce 2009 oslaví 60 let trvání mateřská škola.
