Jak se žilo na panském dvoře

Panský dvůr ve 30.letech 20.stol. sloužil k výkrmu volů a vyřazených krav před odvozem na jatka. Mladý dobytek se dovážel až ze Zakarpatské Ukrajiny. Od roku 1929 hospodařil na statku Bedřich Hochberg.

Na dvoře měl hlavní slovo šafář, bral 300 Kč měsíčně, místní dělníci 180 Kč, slovenští dělníci 5 Kč denně včetně jídla. Jídávali ze společných mís , maso měli jen v neděli. Měli nárok na příděl chleba a mléka. Šafář a místní dělníci měli kousek pole, dřevo z panského lesa a zadní obilí pro slepice.

Mlátilo se výkonnou mlátičkou s oboustranným podáváním snopů, poháněna byla lokomobilou. Roku 1932 došlo ke samovznícení slámy, hasiči táhli vodu až z rybníka na Veselce.

Šafář jezdil ráno do Troubska k tzv. raportu, správce velkostatku kontroloval průběh prací na koni či v bryčce. Slovenských dělníků bývalo až 30, vedl je gazda Martin Marták, bral si s sebou manželku a kupu dětí. Mléko se z Popůvek odváželo kočárem, který táhli dva osli. Oslího sprezení využívali pro vlastní potěšení i Hochbergovi synové Petr a Ivan.