Spor chalupníků se sedláky

Na počátku 20.století si skupina chalupníků opakovaně stěžovala Zemskému výboru markrabství moravského na to, že o výnos z obecního lesa, polí a luk se dělí 21 rolníků, ostatní musí zaplatit. Sedláci mohli ročně pokácet tři borovice, užívali po třech polích, neplatili za použití obecního býka a za zvonění. Obec na jedné straně určuje přirážky k daním, na druhé přichází o peníze.

Revizor vyslaný z markrabství zjistil, že je špatně vedeno účetnictví. Dluhy jsou neoprávněně vyrovnávány příjmem z honitby místo rozdělování vlastníkům polí. Starosta Josef Juřeček z č.1 musel uhradit částku 921 Korun 92 hal. pro nedoložení výdajů, les se stal majetkem obce, pole byla zčásti rozdělena a zčásti prodána, zvoník dostal služné, stejně tak ponocný a obecní sluha, za býka platili všichni držitelé krav. Obec musela za úřední výkon zaplatit 140 Korun, starosta se vzdal funkce. Mluvčími stěžovatelů byli Jan Dvořáček, Jakub Zedníček a Šimon Krejčí.

Richard Chmel s volským potahem ( asi kolem roku 1937 )