Pátek 8.8.

Nastal den loučení. Ne že by se tedy něco nějak významě změnilo. Ráno budíček, v sedm nástup na ranní blok a pak mlátička jako obvykle. Ale i tak je to trochu jiné. Bolí nás snad všechny svaly a modráky na rukách svědčí o intenzitě našich treningů ale přesto je nám líto, že dnešní den je definitivně posledním.

Dopoledne utíká jako potok z hor a po obědě se ještě vydáváme s kamarády na výstavu fotografií do Březin. Už loni jsme se byli podívat na první ročník a letošní byl ještě mnohem zajímavější. Téma "Vysočina jak ji vidím já" už samo o sobě je velmi inspirativní a "Tisíc tváří stromů Vysočiny" je také vděčný námět. Vedle soutěžních fotek byla ke zhlédnutí i výstava Daniela Hlaváče "122 dní v Afganistánu" - se kterou získal 3. místo v prestižní soutěži všech profesionálních fotografů Czech Press Photo za rok 2007 v kategorii "Každodenní život" a dále první cenu v Národní soutěži amatérské fotografie a vedle toho řadu dalších ocenění.

Odpoledne se Jirka pochlapil a pro jistotu nám dal na rozloučenou před odpoledním blokem ještě jednou kopec, tentokrát ovšem až nahoru. Je podmanivě krásné počasí, malířské mraky se valí nad námi a když se doplazím nahoru tak jenom lituji, že nemám s sebou fotoaparát. Takže mne čeká ještě jedna cesta nahoru tentokrát i se stativem a mým DSC-H1. Stálo to ovšem za to a s pocitem, že tentokrát to snad vyšlo se vracím na odpolední poslední mlátičku.

Už jenom Bodlák má dost energie

počasí fotografování poslední den přálo

Večer už jenom večeře a z ní, už se sbalenými věcmi odjíždíme na chalupu do Čachnova. Bylo to náročné ale určitě příští rok pojedeme zase.

KungFu Ondra