Augšperský nebo Aušperský potok?

Ze zdrojů na Wikipedii a také z materiálů, které nám byly k dispozici od pana magistra Střechy a z oficiálních stránek Popůvek jsme uvedli automaticky název potoka, jež napájí oba rybníky jako Augšperský. Se zájmem jsem si v minulých dnech přečetl pojednání pana Veleby o Troubském potoku na jeho stránkách o knihovně Poděbrad. Uvádí zde poměrně logické vysvětlení názvu Aušperský od značky zlata Au. Dovoluji si níže část jeho článku ocitovat, abychom uvedli názvosloví na správnou míru?

„Název Aušperský bývá často vyslovován zkomoleně, např.:Augšpurský, Haušperský, Haugšperský apod. Tento název připomíná rod Hausperků z Fanalu, který vlastnil Troubsko v letech 1684 - 1731. Potok však jistě existoval daleko dříve. Nejenom, že je zakreslen na mapě J. A. Komenského z roku 1633, ale archeologické doklady ze všech období pravěku to potvrzují. Název Aušperský si můžeme vysvětlit jako Au - což je značka zlata, s připojením koncovky - šperský, takže s trochou nadsázky a fantazie - zlatonosný.

Na většině současných map má potok názvy dva. Od pramene po zámeckou zahradu v Troubskumje označován jako Aušperský, dále pokračuje jako Troubský.

Aušperský potok pramení severozápadně od obce Troubsko a je tvořen ze dvou hlavních pramenů v žebětínském katastru a v areálu Masarykova okruhu Velké ceny ČR a Kývalky. Levostranný pramen vyvěrá v lokalitě zvané Pod Habry v místech nynější části Masarykova okruhu, kde byl původně malý rybníček zvaný Černovský. Tento pramen Aušperského potoka protéká údolím šípských luk, kde se ve spodní části stéká s ppravostranným pramenem. Ten vyvěrá v místě zvaném Vaneská, asi jeden kilometr východně od Kývalky.

Po soutoku obou pramenů pokračuje tok potoka do obou (dnes) popůvských rybníků a protéká místní částí Troubska Veselkou až k Veselskému rybníku, u něhož v dřívějších dobách stával mlýn. Rybník na Veselce byl založen v 16. století rodem Munků a byl na 7 kop ryb. Byla z něho vedena voda dřevěnými rourami pro potřebu zámku v Troubsku. V 90. letech 20. století byl zrušen a zavezen.

Před dnes zavezeným rybníkem se musí tok potoka pravoúhle zatočit, téci novým korytem a pak pokračuje k zámeckému parku v Troubsku. Před zámeckou zahradou se stéká s Popůvským potokem, který je v některých mapách označován jako Troubský nebo také Bukovanský. Tento potok pramení jižně od Kývalky v lokalitě, kde stávala tvrz Bukovany zaniklá v 16. století.

Ještě před vstupem do zámecké zahrady napájel Aušperský potok rybník s názvem Nadjímáček, který sloužil pro mlýn v zámku a jistě i k zachycení bahna splaveného z polí. V dnešní době jsou koryta obou potoků změněna i v důsledku stavby dálnice.

Od soutoku Aušperského a Popůvského potoka je potok nn mapách označován jako Troubský. Protéká zámeckou zahradou, hlavní částí obce směrem ke kapli, kolem hřiště, kostela a mezi poli se pak dostává k Podskalnímu mlýnu. Také před tímto mlýnem byl vybudován rybník. Od Podskalního mlýna pokračuje jeho tok k lesní bažině Cigánka, kde do něho vtéká z pravé strany Střelický potok. Po protnutí silnice Střelice - Ořechov se do něj ještě vlévá z levé strany Nebovidský potok a údolím Zabitého žlebu teče směrem k Anenskému mlýnu, kde se vlévá do říčky Bobravy. Bobrava se u Popovic vlévá do Svratky, která končí ve vodní nádrži Nové Mlýny, vybudované na řece Dyji. Na hranicích se Slovenskem se vlévá do řeky Moravy, Morava u Bratislavy do Dunaje, který končí v Černém moři.

Aušperský, od zámecké zahrady Troubský, potok plynul po staletí svou přirozenou cestou. Pět vybudovaných rybníků na jeho toku (dle katastrální mapy z roku 1790) napájelo několik mlýnů a jeho čistá voda sloužila velkostatku, dodávala vodu do pivovarů, sloužila pro potřeby zelinářství i k rozvoji rybníkářství , a tím chovu ryb.

Vpád do jeho přírodou vedeného toku učinila regulace, ke které došlo v letech 1952-1956. Tím navždy zmizela půvabná, poetická tvář návsi v Troubelu s lipovou alejí od zámku ke kapli, dřevěné lávky byly nahrazeny železobetonovými můstky. Zmizel starý kamenný most se dvěma oblouky, na němž se uprostřed na obou stranách tyčily sochy sv. Floriana a sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti. (Sochy tehdy zachránil tehdejší troubský farář P. Oldřich Mifek a dnes stojí u farního kostela).

Regulací potoka dostalo jeho koryto (za kaplí Všech svatých) nový směr. Zatáčelo se doprava a panskými loukami bylo vedeno asi sto metrů rovnoběžně s původním, které jen s velmi jemným meandrem vedlo podél cesty na dnešní ulici Lišky. Cestu od potoka oddělovala švestková alej. Vysazené stromy na pravé straně toku zpevňovaly jeho břeh. Hladina potoka byla v této části asi o jeden metr výše, než louky po pravé straně toku. Bylo to ideální záplavové území pro případ povodní. Skončila tak příjemná, tichá cesta, po které se dalo projít kolem kostela, podél břehu podejít železniční trať a pokračovat v procházce až k Podskalnímu mlýnu a dál...

Naším krajem se táhnou dvě údolí, od severozápadu k jihovýchodu, které se v jižní části katastru spojují a vedou mezi strmější kopce a stráně v Podskalí. Aušperský resp. Troubský potok odvádí vodu z lesů za Popůvkami a Žebětínem, zvaných Na Šípě, z úbočí a z vinohradů nad Veselkou.

Druhé údolí začíná v nynější části "Na žlebích" a "V zabitým" a směřuje k jihu. Voda z Troubských a Omických lesů byla odváděna potokem, který procházel pod Vyšehradem a vtékal do Troubského potoka poblíž železniční tratě. Tento potok však zanikl. Třetí potůček vyvěral v prostoru dřívější odchovny bažantů a ztrácel se v panských loukách."

Pokud budete mít nějakou informaci či názor k názvu našeho potoka, napiště nám. Jistě je zajímavé, jaké jsou zdroje názvů a pojmenování kolem nás. Takže Augšperský potok nebo Aušperský potok???