Pátek 31.7.2009

Díky včerejšímu zpívání a Jirkově dobré náladě, je dnešní běh odložen až na sedmou hodinu. Varianta Cross Country pro dříví do nedalekého lesa je alespoň zpestřením ranního utrpení mnoha účastníků. „Marodů - mrzáků“ od pondělí pěkně přibylo, ale někteří jdeme i tak pro dříví. Večerní opékání a bečka piva je skvělou motivací.

Zkouším si zase statické Gung Gee a i když to dře a kolena bolí, tak vydržím s ostatními celý blok. Na závěr ještě jednou rychle celá sestava a pak ještě od půlky a mám dost.. Aplikace, páky, dýchání.. prostě jedeme stále stejný program. Je již znát únava u všech účastníků letní školy a stále se více polehává a relaxuje. Jen jak je možnost mezi cvičením chvilku relaxovat. Na oběd dorážíme ve čtvrt na jednu a jaké je tu překvapení, když za námi přijela Dáša i s Alžbětou. Rychle do sebe hodit co je nachystáno a jedeme s holkami na chvilku na Milovy do naší oblíbené restaurace „Poslední míle“ na lívanečky s borůvkami a zmrzlinou. Pak nás ještě děvčata zavezou nahoru na poslední trénink a vracejí se zpět na Mílovský rybník na koupačku a pak na chalupu. Která je odtud pouhých 10km daleko.

Poslední odpolední blok je opět ve znamení zbraní a tyčí. Cvičíme již na doraz a říkáme si, že je fajn, že nám to končí. Čeká nás poslední cesta kouzelným podvečerem na večeři. Smažák s tatarkou je skvělou tečkou. Večer se naposledy scházíme u ohně. Jirka dává do placu sud piva a tak se může zábava rozeběhnout na plno. Dělám ještě pár posledních fotografií a kolem deváté se s Ondrou loučíme a odjíždíme směr Čachnov.

Cestou si ještě promítám momenty z celého týdne a uvědomuji si, jak je parta kolem Jirky stmelená a jak jsem rád, že mne i s Ondrou vzali mezi sebe. Nemyslím tím jenom, že mohu chodit na tréninky a účastnit se Jirkou vyhlášených akcí, ale také vím, že máme k sobě již blízko i jako přátelé, kteří o sobě spoustu věcí ví a mohou se jeden na druhého spolehnout. Už se těším na podzim až zase začnu pravidelně chodit do tělocvičny a možná i dříve, pokud mi to práce dovolí.