Popůvky mezi dvěma válkami /1918-1939/ I

 

Správce místní školy Jakub Doležal vítá vytvoření samostatného státu těmito slovy:

„Jako ze sna probudil se najednou náš národ.Po třistaleté porobě spadla pouta z údů jeho. Mužové, kteří za osvobození vlasti nejen pracovali, ale i životy své nasadily, budou míti snahu a vůli, aby osvobozený národ dále vedli na dráze k blahobytu. Každá práce přispívá platně k vývoji národnímu. Rolníkovo rádlo, obuvníkovo šídlo, úředníkovo pero stejně jako sešit žákův, navzájem se doplňují.“

Radost z konce války byla nesmírná, očekávání převratných změn až nereálné. Přetrvává drahota, stížnosti jsou na chování omladiny ve vlacích, na poškozování majetku, hru o peníze.

Smutným dokladem uvolněné morálky je i případ loupežné vraždy Františky Floriánové na č.28, kterou roku 1921 spáchali Jan Kvapil /22 let/ z Brna a místní kočí František Bukáček /19 let/. Byli zajištěni a soud vynesl nad J. Kvapilem trest smrti a F.Bukáček jako mladistvý dostal 15 let těžkého žaláře.

 

V roce 1919 byly na počest vzniku republiky vysazeny u školy „lípy Svobody“. Na západní straně lípa přetrvává, na východní ustoupila r.1928 přístavbě školy.

 

Pamětní deska byla obrácena a nový nápis hlásal:

„Tato budova školní byla postavena r.1908 a výchově milé mládeži věnována TATÍČKEM  T.G.MASARYKEM, prvním presidentem Republiky Československé r.1918. Osvobozená mládež vždy ráda vzdělávati se bude v budově této na zdárné členy milého národa českého.“

 

V polovině dvacátých let se začíná zlepšovat hospodářská situace, obec se rozrůstá o stavby soukromé i obecní a spolkové.

Proběhlo vyvlastňovací řízení na velkostatku, ve třech obcích je mezi rolníky rozděleno 59 ha půdy. Po obou stranách silnice z návsi k Vintrovně dochází na vyvlastněné půdě k výstavbě domů. V roce1928 je jich postaveno 10, další v následujících letech. Někteří stavebníci se zadlužili, ale později se jin daří dluhy splatit. Staví se i ve Školní ulici, na Kopaninách, Pod Vinohrady. V roce 1934 je v obci již 126 popisných čísel.

Na návsi bylo postaveno na pozemku věnovaném Hugo Ftáčníkem péči obce Sboru dobrovolných hasičů v Popůvkách hasičské skladiště a budova obecní kanceláře. Nákladem 70 000 Kč byla stavba roku 1927 dokončena. Na budově byly r.1928 pořízena Sborem dobrovolných hasičů v Popůvkách pamětní deska obětem války s nápisem: PROTI SVÉ VŮLI BOJOVALI, VLASTI SE NEDOČKALI“, jmény a fotografiemi padlých. 

 

Nad pamětní desku obětem války byla r. 1930 u příležitosti 80. výročí narození prezidenta T.G.Masaryka dána deska s nápisem: "Na paměť osmdesátých narozenin T.G.Masaryka 7.března 1930". Za ni byly v kovovém válci uloženy pamětní listiny o slavnosti, výpisy z historie obce a hasičského sboru, podpisy účastníků slavnosti, noviny ze 7.3., fotografie obce, ukázky mincí, bankovek a známek. Před budovu byly zasazeny lípy, ale dlouho nevydržely. 

V roce 1923 je zrušena pobočka školy na Vintrovně, musí se učit v těsných podmínkách dnešní ředitelny /4 lavice pro 16 žáků, 2 žid1e po boku/. Místní školní rada přijímá roku 1926 usnesení postavit druhou učebnu ke stávající škole. První úvahy počítaly se stavbou patra, později zvítězil rozumný návrh na přístavbu přízemní v místě školní zahrady. 

Stavba byla zadána staviteli Frant. Slámovi z Brna-Žabovřesk, zednické a betonářské práce provedl František Čupera, sto1ařské Rudolf Lodes, klempířské Josef Kostelecký z Troubska, tesařské J.Carda z Bosonoh. Stavět se začalo v září 1927, do zimy byla stavba pod střechou. 8.září 1928 bylo započato s výukou, náklady stavby byly ve výši  110 000 Kč. Kromě učebny byl postaven i kabinet, takže bývalý mohl v případě potřeby sloužit i jako obydlí svobodného učitele. Před starší učebnou by1a zřízena předzahrádka. 

Roku 1925 se stávající správce školy stává správcem školy v Troubsku, do Popůvek přichází Vilém Vašulín, od r.1928 Leopold Vondráček, potom je správcem školy zastupující ředitel Karel Kilián, v letech 1932-36 řediteluje Emanuel Hlinka, rok opět zastupuje Karel Kilián a od r.1937 je ředitelem školy František Haničinec.

 

Obec se zasadila o výstavbu silnice od hranic katastru po křížek u křižovatky se silnicí Troubsko-Omice. 927 m dlouhou silnici postavil František Matyášek ze Žebětína roku 1928. Také státní silnice doznala úpravy. Roku 1930 byla upravena pro pořádání automobilových závodů a jako Masarykův okruh sloužila v letech 1930-37. Závodili tu nejlepší závodníci té doby, ze zahraničních např.Louis Chiron na Bugatti a Alfě Romeo a Rudi Caracciola na Mercedes-Benz, z našich Bruno Sojka či Jiří Kristián Lobkovic. V roce 1935 byla silnice nově vydlážděna a část vybetonována. První závod na Masarykově okruhu se konal 28. září 1930.