Čtvrtek 7.8.

Tak baterie nevydržely a dopisuji tudíž naši story až po delší době. Jelikož jsem hlava děravá, bude zde možná méně detailů a více dohadů, ale na druhou stranu alespoň se odfiltruje to na co většinou chceme zapomenout a zůstávají jenom hezké vzpomínky. Alespoň u mne to tak funguje. Krásná minulost a zářná budoucnost před námi :-)

Ráno nás probouzí šumění deště. Ne že by to zas až tak moc vadilo, protože Jirka velí "jedeme do Sněžného". Po osmé už běháme dokolečka v místní tělocvičně. Je tu docela narváno, protože je společný trening pro všechny. Dusno je k zalknutí a teče z nás pot proudem. Možná ani nemělo cenu sem jezdit, mokří jsme tak jako tak.

 


Příjemnou změnou je stavit se po treningu do místní cukárny na nějakého toho dusivce. Sladké potěšení pro lepší náladu. Cestou zpět ještě zlákám kluky na výstavu bonsají. Zakrádka pana Šimona je zase o něco krásnější. Chvilku nám povídá jak to všechno vytváří. Práce na léta...  Láká nás i na svůj web www.bonsaje-vysocina.cz.  Pak se už jenom procházíme světem miniaturních stromků.


Odpolední trening díky dešti je opět v tělocvičně ale co. Už se těšíme s Ondrou na večerní koupání na Milovech. Voda je jako břitva a Ondra po pár tempech prchá ven. Osvěžení jak má být.