Popůvky v letech 1945 - 1975

Koncem května 1945 se ve vesnici vytvořil revoluční národní výbor ve složení: Alois Buček, předseda, členové Augustin Limberk, Josef Pospíšil /48/, Josef Pospíšil /58/, Albín Blecha, František Fretzer, Josef Hala, František Haničinec, Karel Dolíhal, Jan Dvořáček, Jan Koukal, František Blaňka, Antonín Soukop, Jaroslav Růžička.

Občané zahlazovali následky bojů, ves se čistila od zbraní a munice. Jen nábojů bylo odevzdáno na 30 000 kusů. Rolníci sháněli koně, ostatní začali postupně chodit do zaměstnání. Z Německa se vraceli nuceně nasazení na práce. Do bývalých německých vesnic se vydaly následující rodiny: Františka Beránka, Nečesaného, Josefa Pospíšila, J.Bareše, Václava Lemona, J.Křivého, Tomáše Gerži, J.Slováka a J.Rejdy. Cílem mnohých byla vesnice Kamenná Horka u Svitav. Někteří osídlenci se časem vrátili zpátky do vesnice.

V prosinci 1945 byl národní výbor přetvořen na základě paritního zastoupení čtyř povolených politických stran: po 4 zástupcích měli komunisté, lidovci, národní socialisté i sociální demokraté.

Provizorní orgány státní moci a správy se mění v trvalé po volbách v roce 1946. Po velké předvolební agitaci získávají v obci komunisté 55,2 % hlasů, lidovci 20,2 %, sociální demokraté 12,7 %, národní socialisté 11,9 %. Podle těchto výsledků voleb do Národního shromáždění je upraveno i poměrné zastoupení stran v místním národním výboru: předsedou je zvolen Jan Plaisner, ředitel školy, Jan Dvořáček a Karel Dolíhal /za KSČ/, Václav Strážnický za soc.demokraty, Josef Doležal za lidovce.

V průběhu roku 1945 a částečně i počátkem roku 1946 projížděly obcí oddíly Rudé armády, v listopadu 1945 byly 9 dnů ubytovány ve škole. Vesnicí prošla i domů se vracející rumunská vojska. Po státní silnici putovaly směrem k Brnu kolony německých zajatců do sběrného tábora v Újezdě u Brna.

V létě1946 a obzvláště v roce 1947 postihlo naši zemí katastrofální sucho. V roce 1946 bylo velmi suché jaro, nevzešla například zasetá řepa, rok 1947 začal tuhými mrazy bez sněhu, od dubna nepršelo, vyschla řada studní, byla malá úroda obilnin, okopanin i pícnin .Zemědělci sotva přežívají a žádají pomoc od státu. Přídělový systém potravin zlepšuje svými dodávkami UNRRA - organizace na pomoc válkou poškozeným zemím.

V únoru 1948 i v Popůvkách vzniká akční výbor Národní fronty. Předsedou je Rudolf Chmel, jednatelkou Marie Kvasničková. Akční výbor odvolává z místního národního výboru zástupce stran, které ve vládě podaly demisi, případně zástupce nesouhlasící se změnami ve vrcholném orgánu své strany. Tím byli odvoláni z MNV zástupci nekomunistických stran, MNV byl doplněn jen členy komunistické strany. Od té doby v místním zastupitelském sboru byli pouze členové KSČ, případně bezpartijní. Ostatní organizace politických stran v obci ukončily svoji činnost.

Volby se v dalších letech vyznačovaly tzv. jednotnou kandidátkou, nebyla možnost výběru ve volbě kandidátů a tak navržení dostávali vysoký počet hlasů a velká byla i účast voličů z obavy možné perzekuce při absenci při volbách či využití úprav volebního lístku.

Od roku 1953 je předsedou MNV Jan Dvořáček, tajemníkem Rudolf Chmel.

Ve volbách roku 1954 do MNV volí ze 406 voličů navržené kandidáty 79.55 %, kandidátku do ONV Růženu Lodesovou 67,8 %, kandidáta do KNV 75 %. Předsedou MNV zůstává Jan Dvořáček.

Ve volbách r.1957, 1960 a 1964 nejsou prakticky hlasy proti navrženým kandidátům a ve funkci  předsedy MNV se střídají Ladislav Kousal /1957 a 1960/ a Jan Dvořáček /1964/. 0d roku 1968 je předsedou MNV opět Ladislav Kousal až do integrace národního výboru s Troubskem. Od roku 1968 vystřídal Rudolfa Chmela ve funkci tajemníka MNV Jaroslav Pelánek.

Národní výbor organizuje tzv.národní směny - bezplatné brigády na stavbu garáže pro autobus, na úpravu obecních cest, výstavbu místního rozhlasu, klubovní místnosti pro schůze místních organizací. Je nucen velkou pozornost věnovat rozpisu dodávek zemědělských plodin a sledování jejich plnění, později pomoci založenému jednotnému zemědělskému družstvu. K tomu přibyla agenda související s výstavbou stovek chat v katastru, jednání o trase dálnice a další úkoly, zajišťované vesměs bez finanční náhrady.

Největší akcí sledovaného období byla výstavba domů v Nové ulici, kde vznikly parcely z bývalé panské nivy. Pozemek na stavební parcely byl přidělen obci roku 1948, přidělovány občanům byly roku 1953, kdy se kopou studny a základy domů, první domy si roku 1955 postavili ing. Václav Holomek a Karel Kyvíř, další následovali. Z bývalé myslivny v Chaloupkách vznikla roku 1949 mateřská školka.

Podmínkou zavedeni autobusové linky Brno-Popůvky bylo postavení garáže pro autobus a místnosti pro přespání řidiče. Hrubá stavba byla provedena v roce 1947, dokončena v roce následujícím a pokračovalo se přístavbou schůzovní místnosti – klubovny.

Obchodníci Ladislav Kousal a Bedřich Svoboda roku 1946 postavili první patrové domy v obci. Bedřich Svoboda provozuje rovněž pekařství. 28.10.1948 ve 12,05 hod. je zprovozněn místní rozhlas a obecní zprávy přestal vybubnovávat bubeník.

Obec na návsi pomohla postavit prodejní dřevěnou budku pro slepce Antonína Kulu a jeho manželku.

V roce 1948 je postaven i první dům po válce v ulici Pod Vinohrady - č.136 - Simon.

V roce 1949 je zaveden do domů v ulici Lesní elektrický proud.

Roku 1958 je vydlážděna odbočka z Kopanin na Kovárnu, upravena silnice v ulici Pod Vinohrady, přes obec je na silnici položen asfaltový koberec. Před školou je zbudován chodník, v budově školy vyměněna okna, kříž stojící před školou byl po zrušení předzahrádky přesunut do prostoru U Klínku.

1961 je zahájena dostavba hostince Vintrovna s tím, že v poschodí budou prostory využívány MNV.

1963 se MNV přestěhoval do dostavěné Vintrovny, budova na návsi sloužila obecní knihovně.

1965 se v katastru obce staví elektrovod velmi vysokého napětí - 400 kV.

1968 je v Chaloupkách dokončena část kanalizace, v letech 1972-3 je budována kanalizace v ulicích Kopaniny, Náves a Školní, potok je od Troubska regulován a jeho tok přeložen severněji.

1975 je položena kanalizace Pod Vinohrady, zbytek Kopanin také je připojen na kanalizaci a chodník před předzahrádkami je vydlážděn. Naproti samoobsluze je zbořen dům č.83 - Kadelovo, čp. přechází na novou budovu mateřské školy.

Dopravu do Brna mimo vlak zajišťovala od roku 1946 nákladní auta organizace UNRRA, později autobusová linka Brno-Popůvky. Vlak stál r.1958 1,40 Kčs, autobus 3,80 Kčs.

Roku 1949 je pořádán první závod automobilů na zkrácené trati závodního okruhu přes Veselku a Žebětín.         

Při konání Velké ceny ČSSR je v obci a na okolních polích velké parkoviště vozidel návštěvníků.

Roku 1964 se začalo se stavbou nového závodního okruhu vynecháním trasy přes Pisárky a v důsledku toho po dobu osmi měsíců vedla přes obec objížďka způsobující značné nesnáze obyvatelům obce.

Od roku 1965 je jednáno o trase dálnice a výsledkem bylo přes výhrady zástupců obce její schválení po stanovené dnešní trase, což mělo za následek zboření budovy mateřské školy, části budov zemědělského družstva, přeložení transformátoru na straně jedné a zatížení obce nadměrnou hlučností a poškozováním podzemních vod na straně druhé. Trasa byla definitivně schválena v dubnu 1969, začalo se se stavbou nové mateřské školy na účet dálnice ve Školní ulici, za domy v západní části Chaloupek bylo zřízeno středisko stavby dálnice.

V rámci stavby dálnice dostala Nová ulice asfaltový povrch a byla propojena s ulicí Školní.

Roku 1970 je započato se stavbou obou dálničních mostů, roku 1971 je pokládán již vrchní betonový koberec dálnice a 1.11.1973 otevřen dálniční úsek Brno-Kývalka. V Chaloupkách byla snížena pod dálničním mostem vozovka spolu s přilehlou částí a přeloženo kanalizační vedení, na Kopaninách zpevněna odbočka cesty přes potok k transformátorům.

Zásobování zajišťují: prodejna potravin na č.46-Kousal, později po zrušení pohostinství na č.23 se potraviny prodávají nově zde, od roku 1963 je otevřeno pohostinství Vintrovna. Obchod v domě č.46 byl provozován do roku 1968, dříve skončilo i pekařství v témže domě provozované pod Jednotou. Nepřetržitě se prodávalo v řeznictví na č.15. Po válce se zvlášť prodávalo mléko a mléčné výrobky, určitou dobu na č.3, od r.1956 vedle autobusové garáže.

Holič Suchánek se odstěhoval z obce r.1952, krátce bylo holičství a kadeřnictví též vedle autobusové garáže, a to od r.1975.

Tržby smíšeného zboží v roce 1975 byly 2,2 mil.Kčs., v Masně 0,75 mil.Kčs, v pohostinství 0,32 mil.Kčs

Na různých místech probíhal výkup ovoce. Z Rakouska přijížděly kamiony do výkupny pro rybíz.

Od roku 1940 je v provozu autoopravna pane Síse.

Počet obyvatel Popůvek postupně s výstavbou nových domů vzrůstal: roku 1950 žije ve 137 domech 601 osob, roku 1970 je počet obyvatel 615 a roku 1975 je vykazováno dokonce 639 osob, ale pravděpodobně se do počtu započítaly i osoby s přechodným pobytem.V dalších letech dochází k úbytku obyvatel odchodem do brněnských sídlišť.

I když roste počet obyvatel, počet narozených dětí není oproti období let 1901-1945 nijak velký. Nejvíce se narodilo roku 1954 - 15 dětí a 1956 - 13 dětí, průměrně jen po 8 dětech. Výrazně se prodloužil průměrný věk zemřelých na 68.9 roku, z toho 31,8 % bylo dokonce starších 80 let. Úmrtnost z dřívějších zhruba 25-30% do 1 roku věku poklesla na neuvěřitelné 1,1 %, stejně tak i úmrtnost do 10 let věku.

Za připomenutí stojí 3 úmrtí utopením v místním rybníku -1951 utonul Jan Pokorný, 1954 Jaroslav Sládek, 1964 František Tomek, v požární nádrži utonul r.1947 tříletý Ladislav Lemon .Z úmrtí při automobilových nehodách si připomeňme, že r.1947 umírá po nehodě na Šípu opat rajhradského kláštera P.Josef Kotyza, r.1948  4 příbuzní ministra obchodu Gregora a r.1959 3 osoby z rodiny Pospíšilů ze Suchomlat.

1960 uhořela při požáru v domě č.39 na návsi Amálie Zedníčková. Absolutně nejvyššího věku se dožila

paní Vincencie Schubertová z domu čp.18, a to 96 roků a 206 dnů./Žila v období 14.7.1864 – 5.2.1961/. Roku 1962 se na motocyklu zabil spolu se snoubenkou Zdeněk Soukop. Tragédií je i smrt při srážce jízdního kola s autem Jindřicha Navrátila r.1947 a jeho syna na stejném místě o rok později.

Také dva vojenští piloti, pocházející z Popůvek, se zabili při leteckých haváriích - František Dolíhal a Jaroslav Lcdes.

1963 vyhořela stará kovárna na Kovárně a nebyla již obnovena.

Zemědělství bylo odedávna v obci zdrojem obživy. Postupně řada obyvatel dojíždí za prací v továrnách a zemědělství se věnuje menší počet lidí. Tzv. malozemědělci obdělávají kousek pole, za poskytnutí koňského potahu, povozu a vymlácení pak pomáhají v práci sedlákům.

V obci je r.1948 zřízeno strojní družstvo, zakoupen traktor s vlečným vozem a samovazač. Skupinová sklizeň se ale roku 1950 neosvědčila. V tomto roce je v obci mimo polí státního statku 139 ha polí, 13,5 ha luk, 2,46 ha pastvin, 15,32 ha sadů, 8,8l ha zahrad a 5,54 ha zastavěné plochy.

Chováno je 25 koní, 53 kusů hovězího dobytka, 146 koz, 1395 slepic, 96 hus, 310 kachen, 21 krůt.

Z ovocných stromů je 1028 švestek - 33,35%, 678 jabloní - 22% , 272 hrušní - 8,8 %, 689 třešní - 22,4 %, 227 slív - 7,4 %, 155 ořešáků - 5 %, 33 meruněk - l,l%. Dále je ve vinohradech 21 954 keřů rybízu a 279 keřů angreštu. Jako zvláštnost nutno uvést morušové stromy vysázené kolem hřiště.

Během roku 1951 byli zemědělci přesvědčováni o výhodnosti založení zemědělského družstva.

Předsedou přípravného výboru byl Václav Lemon /19/. Při ustavující valné hromadě byl 21.12.1952 zvolen předsedou Josef Čupera /11/. Společná práce a sklizeň vyvolala neshody a 9.9.1953 výkonní zemědělci s výjimkou V.Lemona z družstva vystupují, zbytek sestávající z drobných držitelů půdy setrval. Byla scelena půda a menšinové družstvo mělo k dispozici kromě půdy svých členů ještě 52 ha od státního statku a budovu bývalého panského dvora.

V roce 1955 dosáhla výše pracovní jednotky 29,20 Kčs a spolu s naturáliemi byla jedna z nejvyšších v okrese. Předsedou JZD se stal František Šebela.

V roce 1956 je JZD Popůvky vyhodnoceno jako nej1epší v okrese, staví drůbežárnu v Lesní u1ici, roku 1957 vstupují do družstva někteří sedláci, jednotka dosahuje výše 30 Kčs a 5,60 Kčs je hodnota naturálií za pracovní jednotku.

Od roku 1958 začíná výše pracovní jednotky klesat a pohybuje se od 17 Kčs v tomto roce po 19.50 Kčs v roce 1962. Výměra zemědělské půdy je kolem 170 ha, počet členů mezi 46-62. Projevuje se nedostatek pracovníků pro sklizeň, pomáhat musí brigády.

Kritickým rokem byl rok 1965, kdy výše jednotky byla jenom 16 Kčs a naturálie 1 Kčs na jednotku.

1.1.1969 bylo JZD sloučeno s Výzkumným ústavem krmivářským v Troubsku.

V roce 1952 se poprvé v bramborových porostech objevuje mandelinka bramborová, od r.1955 hynou divocí králíci na myxomatózu, r.1961 postřik proti škůdcům řepky olejné ničí až 50 % včelstev, jejich počet se v následujících letech soustavně snižuje.

Při sčítání r.1957 bylo v obci 21 koní, 66 krav, jen 70 koz, 445 prasat a asi 3000 slepic. Kuřata si chovatelé berou z umělých líhní. V polovině šedesátých let, kdy v obci již není koňských potahů, se objevují první malotraktory a tzv.frézy.

9.června 1970 byla obec postižena povodní, oba potoky se vylily z břehů, zaplavily přilehlé domy. Proudy vod berou s sebou drůbež, králíky, uložené uhlí, písek.

Lístkový přídělový systém trvá až do konce května 1953. V témže roce došlo k měnové reformě, úspory obyvatel byly znehodnoceny.

Zvětšuje se počet žen v pracovním poměru v Brně.

Na přelomu 50. a 60. let se mění i způsob života a vybavení domácností.

Okna domů se vyměňují za třídílná, domy dostávají břízolitové fasády, v domech se zřizují koupelny, zavádějí vodovody, nakupují se ledničky a pračky, roste počet televizorů a motorových vozidel.

Roku 1962 je v obci 15 osobních aut a asi 100 televizorů. V roce 1971 má 65 domů ústřední vytápění, ze 160 domů má 150 koupelnu, 111 vodovod, 62 elektrický a 32 plynový sporák, l06 má ledničky, 25 kuchyňské roboty, 137 pračky, 106 vysavače, 140 televizory, motocyklů je v obci 36, osobních aut 32.

V roce 1975 se počet motocyklů zvyšuje na 55 a osobních automobilů na 59.

V roce 1972 pobírá starobní důchod v obci 142 osob v průměrné výši 732 korun od 300 do 1700 Kč.

Rybníky - s obnovou Dolního rybníka, vypuštěného od roku 1927, se započalo 17.5.1949, měl výměru 7 ha, rozpočet na obnovu spolu s Horním rybníkem byl 4,2 mil. Kčs v tehdejší měně.

Práci spojenou s obnovou prováděly hlavně ženy /říkalo se mu delší dobu "Babský"/  muži důchodci, opravu řídil František Novotný. Dolní rybník byl dohotoven v prosinci 1950, začato s napouštěním.

Pronajat byl roku 1951 rybničnímu hospodářství státního statku, vysazeni byli mateční kapři na vytření a za rok při výlovu bylo vyloveno 60 000 kusů kapřího plůdku. Objevují se i ptáci, někteří zde vyvádějí mláďata, čejky, kachny, lysky, potápky, volavky popelavé, racci.

V roce 1952 byl obnoven i Horní rybník. Ondatry nadělaly plno děr v hrázi i v březích. Roku 1962 byl vysazen i párek nutrií, na podzim i s potomstvem odloven.

Stále více je Dolní rybník užíván ke koupáni a při vhodných podmínkách v zimě ke bruslení.

V místní knihovně přibývá počet knih - roku 1950 je to 599, roku 1975 již 2455, počet čtenářů kolísá  od 64 po 170. Knihovníkem je Čeňek Skoumal.

Čeněk Skoumal je rovněž obecním kronikářem v letech 1945-1967, po něm zápisy prováděl Jiří Vrbka do r.1971, potom se stal kronikářem Jan Přivřel

Se  změnou politické orientace se měnily i oslavy v obci. Po válce to byly ještě oslavy prezidenta Masaryka a Beneše, od roku 1946 přibývají oslavy narozenin Klementa Gottwalda, v roce 1947 jsou 1.6. vezeny přes ves ostatky sv.Vojtěcha se zastávkou na Vintrovně, mod1itbami a požehnáním, ale též obcí 7.11. probíhá štafeta s prstí z bojišť od Sokolova a Dukly. Ke 30.výročí vzniku SSSR obec zasílá do Moskvy uměleckou zdravici, pořízenou ak. malířem Najmrem za 2100 Kčs. Od roku 1948 začínají každoroční oslavy 1.máje, kdy naši občané chodili na oslavy do sousedních vesnic, po projití Popůvkami .Chodilo se s  prapory, transparenty, někdy jel i alegorický vůz.

Tradicí se stal i lampionový průvod v den výročí Velké říjnové socialistické revoluce v SSSR- 7.1l., to se líbilo hlavně dětem. Pro ně rodičovské sdružení místní školy pořádalo zdařilé Dny dětí se soutěžemi  na hřišti, někdy i za účasti vojáků.

            Roku 1968 byla k 50. výročí vzniku republiky na budovu základní školy zasazena pamětní deska.        

Tradičním zvykem, téměř každoročně dodržovaným, bývají květnové krojované mladé hody.

V sobotu se staví máje, bývá předhodová zábava pro mladé, v neděli dopoledne stárci se stárkami chodí zvát po obci, odpoledne stárci s hudbou chodí po domech stárek a nakonec průvod končí pod májí, kde hraje hudba. Pro radost dětí jsou na hody zvány podniky provozující kolotoče, střelnice, houpačky. Rodáci a příbuzní přijíždějí do obce v hojném počtu.V místní kapli na návsi bývá v neděli pobožnost, dopoledne mše, jindy jen odpolední požehnání.

V noci na l.května mladíci dávají děvčatům k domům březové májky a vápnem či barvou píší na silnice a chodníky nápisy charakterizující mladé, ale někdy vzbudí nápisem nelibost dospělých.

 

Ze společenských a zájmových organizací některé postupně končí činnost, jiné nově vznikají.

Sbor dobrovolných hasičů, agilní především před druhou světovou válkou, postupně utlumuje svoji činnost, vybavení sboru zastarává, zájem o práci mizí. Poslední větší akcí je ples v roce 1958, přetrvávají protipožární prohlídky v domech.

Junák, vyvíjel činnost v prvních poválečných letech, pořádal stanové tábory.

Svaz české mládeže později  Československý svaz m1ádeže.

Organizace byla v Popůvkách založena r. 1946, je zaznamenáno její divadelní představení r.1948, akce "Koš brambor na kulturu vesnice" 1951, od roku 1952 je otevřena klubovna, po několika letech činnost skomírá, rozvíjí se od r.1973, kdy zajišťuje provoz  pionýrského tábora po dobu několika let. Od roku 1952 vyvíjí činnost i pionýrské organizace zápasící s hledáním oddílových vedoucích.

Svazarm je připomínán v letech 1953-1958.

Československý červený kříž vyvíjí činnost v 50.letech-zajišťování přednášek, zdravotnická pomoc při větších akcích v obci.

Svaz československo-sovětského přátelství organizuje oslavy VŘSR, zajišťuje řadu let promítání filmů v hostinci u Čuperů na návsi, činnost je v letech 1946-1958.

Svaz žen - velmi agilní organizace - organizuje řadu zájezdů po republice a do brněnských divadel.

 

Tělovýchovná jednota Sokol Popůvky.

Organizace byla založena 22.2.1949, prvním starostou byl Rudolf Kostelecký. Nejprve se cvičilo v nevyhovujících prostorách hostince u Čuperů, od r.l950 se začalo s budováním hřiště na kopanou, které bylo otevřeno 30.9.1950, později zvětšeno na rozměry l00 x 60 m, postaveny šatny na jižní straně. Krátce pracoval i oddíl lehké atletiky, všeobecné průpravy a stolního tenisu pak prakticky trvale. Po zřízení menší tělocvičny v prostorách základní školy vznikly lepší podmínky pro činnost těchto oddílů a stolní tenisté se probojovali do krajského přeboru.

Od r.1969 jsou stávající kabiny přebudovány na autoopravárenskou činnost s cílem získat finanční zdroje pro činnost Sokola. Nové šatny se začaly stavět na západní straně hřiště.

Oddíl ledního hokeje zbudoval roku 1956 hokejové hřiště, později začal využívat i umělé ledové plochy.

Na malou vesnici poměrně bohatá tělovýchovná činnost byla možná díky zisku z pronájmu budovy na hřišti a z výtěžku kempu v době konání motocyklových závodů.

 

V řízení základní školy se vystřídali: Jan Plaisner /1945-1950/,  František Koude1ka /1950 - 1962/ a Jan Přivře1 /1962 - 1984/.

V roce 1946 věnoval škole popůvecký rodák František Švestka 50 000 Kčs na zakoupení promítacího přístroje a radia.

Žáci mimo výuku pomáhají obci - r.1948 vysadili 2000 stromků v obecním lese, roku 1950 3000 stromků, pro zvěř sesbírali 170 kg žaludů, roku 1951 vysadili kolem hřiště a ve školní zahradě 1000 kusů sazenic morušovníku atd.

 

Roku 1949 je v budově bývalé myslivny zřízena mateřská školka.

Provoz je v ní do zboření v roce 1970 v souvislostí s výstavbou dálnice. Dva roky je provizorní výuka v klubovně.

15.6.1972 je otevřená nová budova mateřské školy, postavená nákladem, 5 mil Kčs ředitelkou se stává Stanislava Jedličková /1971-1985/.

Počet žáků na základní škole se v padesátých letech pohyboval mezi 50-60, v šedesátých mírně poklesl pod 50, v první půli sedmdesátých byl jen kolem 40.

Sdružení rodičů a přátel školy pomáhalo při modernizaci budovy, pro žáky zajišťovalo zimní pobyty na horách, školní výlety a bohatou náplň Dne dětí.

Škola procházela různými stavebními úpravami, mění se vybavení nábytkem i učebními pomůckami.

 

Chatové oblasti - větší je v tratích Horky a Lauzary, menší v trati Za Lískem. V roce 1974 stálo v těchto lokalitách již 241 chat.