Popůvky mezi dvěma válkami /1918-1939/ II.

 

Mezi světovými válkami se zvyšuje dosažený věk zemřelých téměř o polovinu na 46 roků díky snížené

dětské úmrtnosti do 10 let. Ročně umírá ve vesnici v průměru 6 osob, rodí se po 11 dětech. Snížením zletilosti na 21 roků se snižuje i věk novomanželů. Mimo manželství se narodily 4,2 % dětí. Nejmladší nevěsta měla v roce 1936 jen 16 roků

Z mimořádných událostí nutno připomenout první oběť motorismu roku 1929, kdy je přejet a umírá tříletý Josef Brůža, pobíhající během hodů u Vintrovny a je přejet řidičem bez oprávnění.

V čele obce po válce je starosta Josef Doležal /24/, od roku 1924 Josef Čupera /11l/, od roku 1938 Cyril Čupera /5/ po Antonínu Bučkovi /od r.1928 – č.46/, od roku 1938 Josef Bartoněk.

 

Výsledky voleb:

1927 - volby do obecního zastupitelstva vyhrává kandidátka malorolníků a domkářů nad sdružením

občanských stran

1932 – v těchže volbách vítězí koalice soc.demokratů, Nár. socialistů a malorolníků nad koalicí lidovců, agrárníků a občanské strany,

1938 - vítězí soc.demokracie před národními socialisty, komunisty a agrárníky

1928 - volby do okresního zastupitelstva vyhrává agrární strana před nár.socialisty, komunisty a lidovci

1935 – vítězí komunisté před nár. Socialisty, agrárníky a soc. demokraty

1928 - volby do zemského sněmu vyhrávají nár.socialisté před komunisty,

lidovci a sociálními demokraty

1935 - vítězí komunisté před nár.socialialisty, agrárníky a soc.demokraty

1925 - volby do poslanecké sněmovny vyhrávají komunisté před lidovci

1929 - vítězí soc.demokraté před nár.socialisty a agrárníky

1935 – vyhrávají komunisté před agrárníky, nár.socialisty a soc.demokraty

1925 - volby do senátu vyhrávají komunisté před agrárníky a nár.soc.

1929 - vyhrávají soc. demokraté před nár. socialisty a lidovci

1935 - vyhrávají komunisté před agrárníky a nár.socialisty

 

Živnosti v Popůvkách

Ze živností je roku 1927 připomínán kovář Tomáš Florián, obuvník Jan Šubrt, majitel cihelny

Rudolf Chmel, obchodníci Emilie Soukopová a Antonín Buček, řezník Vaca na výměnku u č.l, potom Antonín Pospíšil na č.15, hostinští Josef Buček a Alexandr Sládek. Později je v obci pekařství Bedřicha Svobody, po válce je holičství pana Chylíka na č.3, později holičství p.Možného na č.92. Nadlesním je Václav Hallam, po něm ing. Záruba, hajnými Doležal na hájence č.71, další hajní bez časové posloupnosti – Sojka, Juříček, Chmel, Ježa. Šafářem ve dvoře je Kobza, později Velecký.

 

Panský dvůr

Panský dvůr ve 30.1etech sloužil k výkrmu volů a vyřazených krav z troubské stáje před odvozem

na jatka. Mladý dobytek se dovážel až ze Zakarpateké Ukrajiny. Od roku 1929 hospodaří na velkostatku Bedřich Hochberg, za manželku má dceru brněnského ředitele českých drah /zastavoval mu v Troubsku i rych1ík/.

Šafář obýval dva pokoje u vjezdu do dvora, bral 300 Kč měsíčně, místní dělníci brali 180 Kč, slovenští dělníci pod vedením gazdy Martina Martáka 5 Kč denně včetně zaopatření. Jídávali ze společných mís, masitou stravu měli v neděli. Všichni měli nárok na příděl chleba, šafář a místní dělníci i na obilí,dřevo a kousek pole.

Mlátilo se výkonnou mlátičkou s oboustranným podáváním snopů, poháněna byla lokomobilami, které byly využívány i na hlubokou orbu víceradličnými pluhy taženými navíjejícími se lany lokomobil na protilehlých stranách oraného pole.

V listopadu 1929 vezl dvorský dělník s párem volů fůru řepných krků, uklouzl, padl hlavou pod kolo vozu, který mu zlomil vaz.

V roce 1932 vznikl požár panské stodoly samovznícením zvlhlé slámy, zdolávalo ho 15 hasičských sborů. Vodu museli táhnout až z rybníka na Veselce. Eternitové tašky žárem pukaly a létaly do širokého okolí..

Po válce 1914-18 hospodařili v Popůvkách tito sedláci: František Švestka /2/, Josef Doležal/24/, Tomáš Putna /l/, František Pazourek /13/, František Zedníček/14/, Josef Čupera /11/, Cyril Čupera /5/, Josef Buček /6/, Václav Lemon /19/, Vilém Vyskočil /20/, Josef Pospíšil /16/ a František Černoušek /17/.

Sedláci dosud používali k mlácení ruční mlátičky, benzinový pohon měli jako první Švestka, Pazourek a Josef Čupera. Ke sklizni obilí se používalo postupně místo kos žacích strojů s přídavným zařízením pro tvorbu hrstí, později se objevují i první samovazače. Na čistění obilí se používá fukar-jednoduchý stroj s lopatkovým ventilátorem. Za selskými staveními bývá stodola s mlatem. Místním nářadím na sklizeň brambor je krapl- kopáč kovaný kováři.

 

V roce 1930 bylo v obci 86 zemědělských závodů - panský dvůr, 2 závody nad 10 ha, l0 nad 5ha, 6 nad 2 ha,19 nad 1ha, 29 nad 0,5 ha, 1 do 10 a výměry.

Z celkové plošné výměry obce 760ha 65a patřilo místním 217ha 3a, troubským včetně velkostatku 536ha 94a, žebětínským 3ha 10a, bosonožským 1ha 65a. Obyvatelé Popůvek měli v Troubsku 3ha, 24a, v Bosonohách 3ha 21a,v Žebětíně 97a.

Pšenice se pěstovala na 12,5% polí, žito na 17%, ječmen na 15 %, oves na 12 %, brambory na 22%, cukrovka na 2 %, krmná řepa na 2 %, jetel na 11%.

Zvířectvo čítalo 25 koní, 49 krav, 193 vepřů, 146 koz, 436 kuřat, 743 slepic, 184 hus, l06 kačen a 22 krocanů.

Po tuhé zimě odumřelo 1787 ovocných stromů /975 švestek,397 třešní/. Zůstalo a nově bylo vysázeno 244 jabloní,186 hrušní, l000 třešní, 6 višní, 1406 švestek, 143 rynglí, 77 ořešáků, rybízových keřů bylo

20 040, angreštových 328.

Roku 1927 byl zrušen Dolní rybník a přeměněn v pole.

Zima na počátku roku 1929 byla katastrofální. 2.února poklesla teplota na -36° C. Vlivem sněhové kalamity a mrazů došlo ke zdražení topiva a potravin.V červenci téhož roku píše kronikář o bouři podobné tornádu, která se přehnala s kroupami republikou, zvláštností byly mohutné elektrické výboje v mracích bez následného hromobití.

Abnormality počasí způsobily následující škody:

1921 - při tropických vedrech zaschlo obilí

1925 - v deštivém létě obilí na polích podrůstalo, brambory hnily

1933 - přemnožili se sysli a myši

1935 - mrazy spálily květy třešní, meruněk a rybízu

 

Dobrá úroda a zvláštnosti:

1922 - bohatá sklizeň ovoce

1934 - nebývalé množství hub, někteří nasbírali až 90 kg za rok - nadbytek ovoce

1.pol.30.1et - bohatá sklizeň obili i okopanin

1934 - v listopadu zrály v lese další jahody, o vánocích kvetly růže

1936 - nadúroda rybízu, vázne jeho odbyt

 

V obecním lese o rozloze 23 ha 8 a rostlo ze stromů: 71 % borovic, 20 % smrků, 8 % dubů. Místní přírůstek byl vyčíslen na 547 m3, skutečná zásoba na 1988 m3. Rozloha pískoven činila 0,42 ha, lomu 0,16 ha.

 

Hospodářská krize přinesla nezaměstnanost řady občanů. Roku 1930 bylo 30 nezaměstnaných, r.1933 dokonce 55. Jen 15ti mohla obec r.1933 přidělit poukázky na nákup potravin v ceně 10 Kč. Správa velkostatku zaměstnala některé při těžbě dřeva, vysazování stromků a jiných pracích za stravovací poukazy.

Pro děti začala tradice vánočních nadílek. Roku 1930 bylo rozdáno 65 m flanelu,18 m barchetu, 8 párů obuvi; roku 1933 127 m flanelu, po 2 kapesnících; r.1931 se rozdávaly školní potřeby, l pomeranč, 2 fíky, i žebírko čokolády.

 

3.prosince 1932 je obec připojena na elektrický proud.Rozpočet je zatížen částkou 150 000Kč, schodek rozpočtu byl roku 1933 ve výši 24 544 Kč a byl uhrazen 150 % přirážkou k dani domovní a 350 % přirážkou k ostatním daním.

 

Přes Popůvky několikrát projeli i prezidenti republiky

11.6.1928 vítala prezidenta T.G.Masaryka slavobrána s nápisy "Vítej nám Osvoboditeli" a "Tatíčku Masarykovi", žákyně Marie Pazourková s kyticí, za občany uvítal prezidenta ředitel školy legionář Vilém Vašulín. Prezident se podepsal do místní kroniky. Také při jeho dalších jízdách přes Popůvky vítal prezidenta špalír dětí a hasičů.

17.6.1936 byl očekáván prezident Edvard Beneš. Byla postavena slavobrána, nachystána kronika, Marie Čuperová s kyticí, starosta Cyril Čupera se zdravicí. Po tříhodinovém čekání prezidentská kolona nezastavila. Stejně tak tomu bylo při dalších jízdách.

 

Jednatel místního odboru Národní jednoty požádal roku 1921 písemně prezidenta republiky o věnování některé z jeho knih do knihovny odboru, která tehdy měla 130 svazků. V říjnu Kancelář prezidenta zaslala do Popůvek výtisk knihy T.G .Masaryka "Karel Havlíček" s prezidentovým podpisem. Kniha je dodnes v místní knihovně, dlouho ji uchovával pan Hala. Od roku 1926 byl v čele místního odboru Národní jednoty František Soukop.

Politický život v Popůvkách

O politickém životě v obci prameny mnoho neříkají, jenom víme, že důvěrníkem strany národně socialistické byl roku 1930 Josef Vykoukal, agrární Josef Čupera, lidové František Čupera, sociálně demokratické Jan Dvořáček a Václav Strážnický, za komunistickou byli v zastupitelstvu po volbách r.1938 Alois Buček a Augustin Limberk. Aktivizace členů a příznivců politických stran se projevovala především v období voleb.

Nejagilnější společenskou organizací byl Sbor dobrovolných hasičů v Popůvkách.

Podnětem k založení byl požár u starosty roku 1921. Na ustanovující schůzi byl v prosinci téhož roku zvolen náčelníkem sboru Rudolf Kostelecký a starostou Josef Čupera, kteří ve funkcích setrvali přes 25 let.

První stříkačku věnoval velkostatkář Hugo Ftáčník r.1925 byla zakoupena stříkačka čtyřkolová sací s posunovacím žebřem za 12 800 Kč, r.1931 potom motorová za 32 750 Kč.

Na postavení hasičského skladiště věnoval majitel velkostatku parcelu, obec zahrnula skladiště do stavby obecní kanceláře a r.1927 v září bylo skladiště při okrskovém cvičení odevzdáno k používání.

Sbor dobrovolných hasičů se stal dominantní organizací v obci.

Mimo vlastní výcvik a zásahy při, požárech pořádal většinu místních zábav, nacvičoval ochotnická představení, poskytoval první pomoc při zraněních, pořídil pamětní desku padlým.

 

Divadelní ochotníci přímo soutěžili o přízeň. Kromě hasičů a školních dětí nacvičovali divadelní představení i politické strany a místní odbor Národní jednoty, který vlastnil jeviště s kulisami.

Zážitkem pro naše předky byla návštěva filmových představení v troubském kině, hrálo němé filmy od roku 1926, zvukové od r.1934. Příznivci sportu mohli zajít do Troubska i na fotbalová utkání.

U nás se začala hrát na obecní louce pod Lískem kopaná až koncem třicátých let.

 

Ve vsi se ve 30.letech objevují prvé rozhlasové přijímače. Ve škole se promítají diapozitivy a občas i filmy. V obecní knihovně je r.1937 asi 220 knih a půjčovat si chod! 43 čtenářů.

 

Roku 1930 daroval výměnkář František Černoušek /19/ do kaple na návsi novou sochu patrona obce sv.Jana Nepomuckého a roku 1937 kamenný kříž před kapli.

Zvyky v Popůvkách

V meziválečném období se dodržovaly tyto zvyky: chození tří králů, masopustní průvody s maškarami, vynášení smrtky, velikonoční klepání a hrkání, pomlázka, pálení ohňů na paměť Jana Husa, stavění obecních májí, dožínky, hody s průvodem stárků, koledníci chodili na sv.Štěpána, strojil se vánoční stromek v domácnostech, při svatbách se zalikovalo /zastavení průvodu svatebčanů, řeč, vykoupení/ Mladé hody býva1y vždy prvou neděli po sv.Janu Nepomuckém. Občané si olíčili domy zvenčí i zevnitř, kolem zdí dali čerstvě nakopaný písek, chasa postavila máj s fábory. V neděli bývala v místní kapli požehnání, knězi se chodilo naproti s hudbou na hranice obce. Hodovou muziku pořádali většinou hasiči. Starosta po požehnání pozval faráře na hodovou hostinu. Zábava se střídavě konala v obou hostincích.

 

Popůvecký kroj: mladá stárka měla 6 bílých naškrobený sukní-šorců, bílou vyšívanou zástěru, rukávce, korduly a půlky, na hlavě vyvázaný vídeňský šátek, na nohou červené punčochy a černé střevíce.

Mladý stárek měl bílé kalhoty a vyšívané šle, vysoké černé boty – holinky, vyšívanou košili, tmavě

fialovou nebo červenou vestu s řadou mosazných knoflíku a černý klobouk s červenomodrobílou stužkou.

Žena - hospodyně měla také 6 naškrobených sukní, jednu červenou plyšovou sukni svrchní, modrou hedvábnou zástěru, bílou půlečku, hedvábný šátek na krku a na hlavě vyvázaný vídeňský šátek.

 

Poklidný život obce byl narušován zprávami o rozpínavosti německých fašistů, konaly se přednášky o civilní letecké obraně, předváděly se plynové masky, spojencům jsme důvěřovali. Brzy čekalo obyvatele vesnice vystřízlivění a neklidná válečná léta.