Bosonožský hájek

Přírodní rezervace Bosonožský hájek byla vyhlášena především proto, že se jedná o floristicky velmi bohatou a zachovalou lokalitu. Významný je výskyt velmi vzácných rostlin (včetně osmi druhů orchidejí) a hub (310 druhů).
Rezervaci Bosonožský hájek tvoří sprašový kopec, na jehož úbočí se nachází výrazné erozní rýhy a strže. Nejvýše položené místo se nachází v nadmořské výšce 370 m, nejnižší bod je asi na úrovni 300 m n.m. Převažují zde hnědozemě, které vznikly pod původními dubohabrovými lesy..
Výrazný geomorfologický fenomén Bosonožského hájku - strže ve spraši - jsou zřejmě svázány s odlesněním a zemědělským využíváním, které podnítilo výraznou erozi. Pravděpodobně v důsledku této eroze bylo upuštěno od zemědělského obhospodařování a hájek byl rozdělen na řadu úzkých parcel využívaných jako selské lesy.

Listnatý les této poměrně teplé oblasti s pestrými rostlinnými společenstvi je domovem mnoha druhů bezobratlých, zejména hmyzu. Žije zde největší evropský brouk roháč obecný (Lucanus cervus), tesařík piluna (Prionus coriarius), na jižním okraji na loukách nad Popůvkami lze zastihnout kudlanku nábožnou (Mantis religiosa), z motýlů bělopásek topolový (Limenitis populi), batolec duhový (Apatura iris), z plazů zde můžeme zastihnout slepýše křehkého (Anguis fragilis), užovku obojkovou (Natrix natrix) a ještěrku obecnou (Lacerta agilis).
V rezervaci hnízdí několik desítek druhů ptáků. Můžeme zde spatřit žlunu zelenou (Picus viridis), strakapouda prostředního (Dendrocopos minor) i vzácného strakapouda malého (Dendrocopos medius), který žije v nížinných lesích, kde je dost starých a dutých stromů. Dalšími zajímavými ptáky, kteří zde žijí, jsou lejsek bělokrký (Ficedula albicolis), lejsek šedý (Muscicapa striata), dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) a žluva hajní (Oriolus oriolus) jejíž flétnový zpěv je slyšet v jarím období až k Popůvskému rybníku.
Ve vyšších částech rezervace převažuje ze stromů dub zimní (Quercus petraea) s nepatrnou příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris) a lípou srdčitou (Tilia cordata). Na svazích a v nižších polohách se objevuje i habr obecný (Carpinus betulus), javor babyka (Acer campestre), vzácněji buk lesní (Fagus sylvatica), velmi vzácně jeřáb břek (Sorbus torminalis) a jilm vaz (Ulmus laevis).
Z již výše zmíněných orchidejí tu můžete najít následující druhy: střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), kruštík širolistý (Epipacus elleborine), okrotici bílou (Cephalanthera damasonium) a korálici trojklannou (Corallorhiza trifida). Orchideje mohou růst pouze v mykotrofii (soužití s houbami). Bez těchto hub jsou velmi citlivé na okolní prostředí a jeho změny. Proto jsou pokusy o přesazení orchidejí neúspěšné - houby reagijí citlivě na změnu a odumírají, následuje potom i úhyn orchideje.

Z dalších zvláště chráněných druhů rostlin se zde vyskytuje medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) a hvězdnice chlumní (Aster amellus). Z druhů zřazených v červeném seznamu naší ohrožené flóry je zde například zvonek moravský (Campanula moravica), čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) nebo pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides).